V polovině devadesátých let bylo DTM na vrcholu. V šampionátu závodily tři značky, konkrétně šlo o Mercedes-Benz, Opel a Alfu Romeo. K automobilkám přitakávaly vozy BMW a Ford, které byly v soukromém vlastnictví. Proč to tehdy všechno skončilo?
Příběh zániku původního DTM je podobný tomu, který by mohl nastat i v blízké budoucnosti. Německý šampionát se pokusil rozšířit do celého světa a spojil se s mezinárodní automobilovou federací FIA. Samotný tehdejší šéf formule 1 Bernie Ecclestone byl stoprocentně přesvědčený o velké budoucnosti ITC. Podle jeho slov dokonce ITC bylo “formulí 1” cestovních vozů.
Není se čemu divit, samotný Dario Franchitti nedávno odhalil, co všechno měli tyto vozy už před pětadvaceti lety.
„S Mercedesem DTM to byla láska na první pohled. Ale nebylo to zrovna cestovní auto! Mnoho výkonu a hodně šílených technických vychytávek včetně ABS, kontroly trakce nebo nastavování aerodynamiky a tlumičů na dálku.
Následující rok jsme měli tohle všechno plus pohyblivé rozložení váhy nebo plně automatickou převodovku a tak podobně…”
Rok 1995 byl vedený jako úvodní sezona ITC (FIA International Touring Car Series) a DTM dohromady.Většina závodů se konala v Německu, ale v jiných zemích se jely právě pod ITC. Plánem bylo zavedení samotné série ITC od následujícího roku, což se sice povedlo, ale zásluhou zmezinárodnění se začaly vyskytovat velké problémy.
Jak už to v motorsportu bývá, hlavní problémem byly finance. Byla zavedena stejně jako tomu je nyní – class 1, která se technicky blížila úrovni formule 1. Týmy musely kvůli FIA a cestování po celém světě investovat nemalé částky, jelikož se závodilo například v Japonsku nebo Brazílii. FIA se také rozhodla zvýšit částky za televizní práva, což znamenalo, že se vysílání stáhlo téměř z celé Evropy kromě Německa, Itálie a Finska.
Ceny vstupenek se zvýšily na dvojnásobek a přístup fanoušků k jezdcům a paddocku byl také dramaticky snížen. DTM je známé tím, že je otevřeno fanouškům a naslouchá jim, takže to byl nejen pro Němce velký šok.
Šťastná nebyla ani samotná volba okruhů, jelikož v Magny-Cours, Estorilu a Interlagosu byla návštěvnost extrémně nízká.
I když v ITC bylo hodně bývalých pilotů formule 1 a původní zájem automobilek, tak se investice vydaná do vývoje vůbec nevracela a celá série byla zkrátka prodělečná. Původní DTM v podstatě zaniklo už se sezonou 1996…
Automobilky se logicky ptaly, proč musí závodit v zemích, kde se jejich vozy ani neprodávají. Pro Alfu Romeo to tehdy bylo například zbytečné se ukazovat v Japonsku a Brazílii.
V zaří roku 1996 tak padl jasný rozsudek, když Alfa Romeo i Opel oznámili, že odchází ze šampionátu. Mercedes by sice byl ochoten pokračovat, ale jelikož neměl soupeře, bylo ITC pozastaveno.
Ještě se nějakou chvíli spekulovalo, že by mohl vzniknout pomyslný “Mercedes cup”, ale s vozy specifikace DTM to nemělo absolutní smysl.
Zajímavostí je, že Opel už měl připravený kompletní prototyp vozu pro sezonu 1997. Calibra byla celá z karbonového vlákna, což bylo na tehdejší dobu něco nemyslitelného u cestovních vozů.
Hodně závodníků se přesunulo do německého superturisma, které bylo “B” variantou závodů DTM. Velký návrat pak přišel po třech letech, kdy se vrátilo DTM k původnímu formátu a slavilo opět chtěný úspěch.
Otázkou ovšem zůstává současnost DTM. Situace se opakuje. V šampionátu máme pouze BMW a Audi, ale finanční nároky, zavedení class 1, či spojení s japonským Super GT může být velkým problémem.
Hodně by tomu mohlo pomoci DTM Trophy, k čemuž se exkluzivně pro náš web před časem vyjádřila i bývalá závodnice DTM Ellen Lohr.
„Rozhodně je to dobrá myšlenka, i když já osobně nejsem tolik pro kategorii GT. Řekla bych, že to je příliš drahé, ale není to taková výzva. Nicméně z pohledu diváka jsou to dobré závody.”
DTM Trophy je pomyslnou juniorkou pro vstup do DTM. Přihlášku zatím podalo přes deset týmů.
