Automobil-Verkehrs und Übungs-Straße, zkráceně AVUS nebyl jen prvním německým okruhem, ale zároveň i první čistě automobilovou silnicí na světě. Stále ale budí dost otázek, ale zároveň určitou nostalgii.
S cílem podpořit naděje a úspěchy německých závodníků a automobilů byla roku 1909 založena společnost Die Automobil-Verkehrs und Übungsstraße GmbH, od roku 1913 akciová společnost. V její režii se započalo se stavbou závodní dráhy, která byla (v důsledku válečných událostí) vybudována v německém Berlíně. První závod se konal 24. a 25. září 1921 při otevření trati. Během Velké ceny Německa 1926, která byla prvním větším podnikem zahynuli hned čtyři jezdci, což na důvěře nepřidalo.
Jelikož se tehdy německému autoklubu zdála rychlost okruhu nízká (což ale rozhodně nebyla), tak se rozhodl pro vytvoření klopené poslední zatáčky okruhu z cihel pod úhlem 43°. Pro porovnání měla přestavěná Monza sklon 38,69°. Paradoxem na celé této klopené zatáčce ale byla skutečnost, že na okraji nebyla žádná svodidla. Jezdci se proto raději ani nepoutali a při nehodě doufali, že vypadnou z vozů!
Z tohoto důvodu hodně týmů odmítalo na AVUSu závodit a v Německu se stavěl podle tehdejších norem “bezpečnější” Nürburgring.
Okruh se začal postupně zkracovat a v roce 1967 byla stržena i ona “zeď smrti”. AVUS byl stále nebezpečný a nehody neubývaly. Smrtelných incidentů stále bylo několik, ale větší události už se zde moc nekonaly.
Prakticky poslední velkou závodní sérii zde bylo DTM, které už se také po roce 1995 na okruh odmítlo vrátit. Naposledy zaznamenalo hrozivou nehodu Johna Wintera z Opelu, kterému plameny z vozu po nehodě popálily obličej. Poslední závod se zde pak konal o tři roky později v rámci německého STW.
Aktuálně AVUS už dvaadvacet let chátrá. Jak již bylo zmíněno, klopená zatáčka se zde nenachází. Památky po poslední zatáčce jsou ale zřejmé, i když je uzavřená. Momentálně slouží konec okruhu s legendární komentátorskou tribunou jako parkoviště pro autobusy a skladování přepravních kontejnerů.
Komentátorská tribuna sloužila dříve jako hotel, ale momentálně působí opuštěně až na restauraci v přízemí. Celá trať se v podstatě dá projet, jelikož i dnes působí jako dálnice pro automobily. Nájezd na tehdejší poslední zatáčku je ale nemožný a silnice má svůj obchvat.
Jediná tribuna okruhu, která zde byla od počátku je momentálně zakryta a ze zadní strany má lešení. Stav je ale mizerný, i když by se zde mělo v budoucnosti vytvořit automobilové muzeum. Tribuna je chráněnou památkou, nicméně podle našich informací zde lešení a plachta stojí už několik let.
Legendární místo, které si vyžádalo desítky životů tak v současné době chátrá. Budeme doufat, že vize na muzeum dopadnou pozitivně a tato nedílná součást motoristické historie zůstane zachována.
