Fakt. Mexický závodník stanovil nový rekord v „čekání“ na vítězství. Trvalo to 194 víkendů a při jeho 190 startu se konečně dočkal.
Pérezova cesta byla hodně trnitá, přestože se už od úvodu zdálo, že právě on bude jedním z jezdců bojující o tituly v následujících letech.
Po celkovém druhém místě v GP2 sezony 2010 zavítal následujícího roku do formule 1 pro Sauber, kde získal celkově čtrnáct bodů. Kromě sedmého místa ale měl i těžkou nehodu v Monaku, kvůli které musel vynechat následující závodní víkend v Kanadě.
O rok později se Sauberem v hektické GP Malajsie bojoval o vítězství s Fernandem Alonsem. Mexičan byl jednoznačně rychlejší, ale na vítězství po chybě nedosáhl. Přesto si připsal skvělou druhou pozici a jelikož byl tehdy ještě juniorem Ferrari, tak se hodně hovořilo o tom, že vstoupí právě po boku Alonsa k rudé stáji.
To se ale nestalo. Přestože měl Pérez a Sauber skvělý rok 2012, smlouvu podepsal u McLarenu, i když Ferrari údajně chtělo závodníka od sezony 2013. Bylo to ovšem tehdy logické řešení, McLaren vítězil a měl jednoznačně nejlepší vůz, nicméně poruchový.
Pérez přišel do McLarenu a začal výkonnostní propad, ze kterého se stáj dostává doteď. Navíc souboje a kolize s týmovým kolegou Jensonem Buttonem také nepomohly. Checo se musel poroučet už po jedné sezoně, přestože často byl rychlejší, než Britský parťák. Politika sehrála svojí roli.
Přišla tak překvapivá nabídka pro závodění u Force Indie (dnešní Racing Point), kde se Pérez odvděčil hned třetím místem v Bahrajnu po takticky skvěle zvládnutém závodě.
Bahrajn 2014 vlastně ukázal budoucnost Sergia Péreze. Nekonkurenceschopný vůz, se kterým dokáže Mexičan čarovat. Přestože během uplynulých sedmi sezon neměl vůz nikdy na vítězství a pravděpodobně ani na pódium, Pérez dokázal z vozu získávat 110%.
Hodně tomu pomohlo jeho skvělé zacházení s pneumatikami, jenž ho odměnilo už mnohokrát. Když se podíváme na jeho výsledky, tak vidíme, že je skutečnou jistotou pro svůj tým.
Mexičan donutil v roce 2018 tým Force India jít do nucené zprávy, čímž ho ale zachránil od úplného konce. Došlo na změnu majitelů a přejmenování na Racing Point. Lídr i v těžkých časech, jenž nevzdával myšlenku na alespoň jedno vítězství.
Kdyby neměl Checo poruchu během prvního závodu v Bahrajnu, tak byl na bodech už devatenáct závodů v řadě, což dnes prakticky dokážou jen jezdci Mercedesu. Navíc musíme přidat kredit tomu, že uprostřed pole jsou stáje neuvěřitelně vyrovnané, takže není problém být jednou třetí nebo třináctý.
Přesto se Pérez stále nemohl dočkat svého prvního vítězství, jenž už asi ani on sám neočekával. Závodník jen čekal na zázrak, který konečně přišel. Po deseti sezonách se konečně výhry dočkal, přestože nemá na příští rok zatím místo. A to je obrovská škoda.
Na cestě za svým prvním vítězstvím byl hned v prvním kole roztočený a tudíž propadl na poslední místo. Přesto dokázal díky strategii a chybám soupeřů vyhrát. Vyzrálost, kterou mnoho závodníků nemá.
Checo ukázal, že věk ani děti nejsou problémem v jezdcově rychlosti, naopak zraje jako víno. O Mexičanovi lze po deseti sezonách říct, že je jeden z nejspolehlivějších jezdců, dost možná i nejspolehlivější. Proto je skutečně trestuhodné, že zatím nemá místo pro následující rok ve formuli 1.
