Minulou neděli se španělský jezdec Joan Mir stal mistrem světa MotoGP roku 2020. Poprvé po 20 letech tedy mistrovský titul v MotoGP slavil jezdec na motocyklu Suzuki. Jaké byly Mirovy motocyklové začátky? Jaká byla jeho cesta až na vrchol MotoGP?
Dříve, než si shrneme Mirovu letošní mistrovskou sezonu, tak se podíváme na jeho cestu do MotoGP. Ani se to člověku nezdá, ale ta jeho cesta byl poměrně krátká a rychlá. Někteří jezdci čekají na velké úspěchy a tituly mnoho a mnoho let. Joan Mir se v paddocku Grand Prix pohybuje teprve pátým rokem a už má na svém kontě dva světové tituly. Tady je jasně vidět, že se jedná o velký talent a že se rodí nová hvězda MotoGP. Obecně, ta nová mladá generace, která nyní postupně do královské kubatury MotoGP přichází, je velmi talentovaná. Fanoušci se v následujících letech mají určitě na co těšit.
Zpět ale k novopečenému mistrovi světa. Joan Mir se narodil 1. září 1997 na ostrově Mallorca. První motocykl dostal ve svých 6 letech, což je o něco později, než většina jiných jezdců. Mirova rodina ale nebyla do motocyklů příliš zapálená. Lidé kolem něj se zajímali spíše o závodění off-road a ne o závodění na okruzích. Jeho tatínek, který se také jmenuje Joan, vlastní obchod s potřebami na skateboard a brusle, takže malý Joan vyrůstal spíše obklopen skateboardy než motocykly.
Jednou ale malý Joan Mir viděl svého bratrance, který byl tou dobou členem týmu Stop & Go v mistrovství světa. Tou rychlostí a tím vším byl velmi fascinován. Následovalo zapsání do motocyklové školy Chicha Lorenza, což je otec dalšího skvělého motocyklového jezdce z Mallorky Jorge Lorenza. Následně vedly kroky Joana Mira do motocyklové školy, kterou vedla Motocyklová federace Baleárských ostrovů. Tam se setkal s lidmi, kteří v něm objevili talent a nasměrovali ho dál.
V roce 2011 závodil ve španělském poháru, který se jmenoval „Bankia Cup“. Pokud chtěl uspět a dostat se blíž k vysněnému mistrovství světa, musel celý pohár vyhrát. To se mu povedlo. O rok později už tedy přešel do PreGP 125 a hned tam získal titul. Následoval vstup do Red Bull MotoGP Rookies Cupu. To byl určitě jeden z velkých milníků v jeho kariéře. V Rookies Cupu strávil dvě sezony. V roce 2013, mimochodem, to je rok, kdy získal v tomto poháru titul český jezdec Karel Hanika, byl jednou na stupních vítězů. V celkovém pořadí pak obsadil 9. místo. V roce 2014 už patřil mezi hlavní favority na titul. Vyhrál tři závody, z toho jeden v Brně, přidal k tomu další tři podiová umístění. O titul bojoval proti Jorge Martínovi, který ten ročník nakonec vyhrál. Nicméně, Joan Mir se předvedl ve velmi dobrém světle a už tenkrát mu byla předpovídaná úspěšná budoucnost.
V roce 2015 však nevstoupil do mistrovství světa Moto3, jak se asi očekávalo, ale měl namířeno do šampionátu FIM CEV Repsol, do kategorie Moto3. Objevily se však problémy. Leopard Racing, tým, za který měl závodit, krátce před startem sezony oznámil, že ze šampionátu odstupuje. Nakonec se mu za pomoci manažera Paca Sáncheze podařilo získat místo v CEV v týmu Machado. Tým Leopard Racing Mirovi slíbil, že i nadále bude mít jejich podporu. Joan Mir si v té sezoně nevedl vůbec špatně. Vyhrál hned první závod sezony v portugalském Portimau. Přidal pak ještě další tři vítězství – jedno v Barceloně a dvě na okruhu Motorland Aragón. V pořadí šampionátu skončil na celkovém čtvrtém místě. Porazili ho pouze Nicolò Bulega, Albert Arenas a Aron Canet. Fanoušci MotoGP všechna tato jména jistě velmi dobře znají.
Na konci sezony 2015 kontaktoval Joana tým Leopard s nabídkou, aby ve Velké ceně Austrálie nahradil jejich zraněného jezdce Hiroki Ona. Ve Velké ceně Austrálie na okruhu Phillip Island si tedy Joan Mir odbyl svůj světový debut. Startoval z 18. pozice, předvedl raketový start a rázem byl v čelní skupině. Dokázal se dostat na 4. místo, pak bohužel havaroval. Nicméně, na všechny udělal ohromný dojem.
V roce 2016 už byl Joan Mir připraven na svou první kompletní sezonu v mistrovství světa Moto3. Závodil na motocyklu KTM týmu Leopard Racing a jeho týmovými kolegy byli Fabio Quartararo a Andrea Locatelli, tedy jezdci, kteří v následujících letech také zazářili. Hned ve své debutové sezoně dokázal vyhrál závod v Rakousku, do kterého navíc startoval z pole position. Přidal pak ještě třetí místo ve Velké ceně San Marina a druhé místo ve Velké ceně Valencie. Celkově skončil pátý a navíc dostal cenu pro nejlepšího nováčka roku.
Do sezony 2017 už vstupoval jako hlavní favorit na titul mistra světa Moto3. Opět závodil pro tým Leopard, nicméně tentokrát na motocyklu Honda. Předvedl naprosto neuvěřitelnou sezonu. Vyhrál 10 závodů, dvakrát skončil na 2. místě a jednou byl 3. Jen v pěti závodech nestál na podiu. Kdo sleduje Moto3 pravidelně, tak ví, jak závody probíhají a jak těžké je, získat několik vítězství během sezony, no a Joan Mir jich získal rovnou deset. Vypadalo to, že ten rok byl prostě opravdu trochu někde jinde. Zaslouženě se tak stal mistrem světa Moto3.
V roce 2018 absolvoval debut v mistrovství světa Moto2. Závodil pro tým EG 0,0 Marc VDS a jeho týmovým kolegou byl Alex Márquez. Tým v nich tedy měl velmi silnou, mladou a talentovanou dvojici. Mirova první sezona v Moto2 vůbec nebyla špatná. Na jiný motocykl si zvyknul velmi rychle. Podařilo se mu získat třetí místo ve Francii a v Itálii, následně byl druhý v Německu a ve druhé polovině sezony pak zaznamenal druhé místo v Austrálii. Byl vyhlášen nováčkem roku a v šampionátu byl celkově na 6. místě. Vypadalo to, že zůstane v této kategorii ještě jeden rok a pokusí se získat titul mistra světa. Dostal ale už šanci vstoupit do MotoGP, kterou samozřejmě nemohl odmítnout.
Šanci mu dal tým Suzuki Ecstar. Samotný Joan později přiznal, jak se ho šéf týmu Davide Brivio snažil přesvědčit, aby šel zrovna k nim, že ten jejich projekt má velkou budoucnost. Joan řekl, že ho Brivio ani nijak přesvědčovat nemusel, že sám cítil, že tohle je dobrý krok a jeho cesta. V roce 2019 jel tedy svou první sezonu v MotoGP. Na motocykl si zvykl velmi rychle. Už hned během jeho první sezony se mluvilo o tom, jestli získá nějaká umístění na stupních vítězů. To se mu nakonec nepovedlo, ale zanechal dojem. V první polovině sezony získal několik výsledků v Top 10, v některých závodech byl opravdu hodně vidět. Bohužel přišlo pondělí po Velké ceně České republiky a oficiální test. Mir měl v Brně vážný pád v první zatáčce a musel do nemocnice. Kvůli zranění musel vynechat dva závodní víkendy.
Nakonec byl připraven do sezony znovu zasáhnout v Misanu ve Velké ceně San Marina. Ve druhé polovině sezony pravidelně bojoval o Top 10, viditelně se zlepšoval. Skvělý závod zajel především v Austrálii, kde startoval ze 13. místa, ale cílem projel na 5. místě. To byl jeho nejlepší výsledek sezony 2019. Celkově skončil na 12. místě. Bojoval o titul nováčka roku, nicméně tento souboj s Fabiem Quartararem nakonec prohrál.
Loni Fabio Quartararo a Joan Mir bojovali o cenu pro nejlepšího nováčka roku, letos už se z toho stal souboj o titul mistra světa. Joan Mir opět pokračoval u týmu Suzuki. Jak všichni víme, sezona 2020 byla narušená koronavirovou pandemií, kalendář závodů se upravoval a sezona začala až v červenci. Nejprve to ani nevypadalo, že by Joan Mir mohl bojovat o titul. První závod v Jerezu ve Španělsku nedojel do cíle, o týden později byl na stejné trati pátý. Ve Velké ceně České republiky cíl závodu neviděl. Pak ale přišel zvrat. Jela se Velká cena Rakouska a Mirovi ten závod opravdu sednul. Skončil na druhém místě a získal své první stupně vítězů v kariéře v kategorii MotoGP. O týden později bojoval dokonce o vítězství, dostal se do čela závodu, jenomže závod byl přerušen červenou vlajkou a po restartu už se nedokázal dostat do takového tempa a nakonec dojel jako čtvrtý. Další podiová umístění na sebe nenechala dlouho čekat. Na okruhu v Misanu skončil třetí, o týden později byl na stejné trati druhý. V Barceloně byl také druhý. Bláznivý závod na mokré trati v Le Mans se mu moc nevyvedl, do cíle dojel na jedenáctém místě.
Tou dobou už se ale vyšplhal v celkovém pořadí šampionátu na druhé místo a začalo se o něm mluvit jako o jednom z možných černých koní. Mnoho fanoušků stále spíše sázelo na Fabia Quartarara či Andreu Doviziosa, nicméně jejich sezona 2020 nezačala vypadat úplně nejlépe. Naopak Joan Mir se zlepšoval, pravidelně bojoval o umístění na stupních vítězů. Mezi lidmi z motocyklového prostředí už se mluvilo o tom, kdy Joan Mir získá své první vítězství v MotoGP. Všichni tak nějak tušili, že tento moment se blíží.
V obou dvou závodech na okruhu Motorland Aragón dojel do cíle na třetím místě. Zároveň se dostal do čela šampionátu. V té chvíli se z něj stal pro mnoho lidí jasný favorit. Následovala Velká cena Evropy na okruhu ve Valencii. Vydařila se mu kvalifikace, startoval z 5. místa, a mnoho lidí tipovalo, že to je Velká cena, ve které získá své první vítězství. Tak se nakonec také stalo. Předvedl perfektní jízdu zaslouženě tak mohl slavit své první vítězství v MotoGP. O týden později už slavil svůj první titul v MotoGP. Druhý závod ve Valencii se mu sice nevyvedl podle představ, cílem projel na sedmém místě, nicméně, jeho bodový náskok v šampionátu už byl dostatečný.
Získat titul nemohl v lepší době, Suzuki letos slaví 100. výročí od svého založení a 60. výročí závodění. Na další jezdecký titul si museli počkat dlouhých 20 let. Před Joanem Mirem získal titul na Suzuki Kenny Roberts Jr. a to v roce 2000. Joan Mir je teprve šestým jezdcem, který získal titul mistra světa v nejvyšší kategorii na motocyklu Suzuki. Tímto titulem se zařadil do exkluzivního klubu jmen Barry Sheene, Marco Lucchinelli, Franco Uncini, Kevin Schwantz a již zmiňovaný Kenny Roberts Jr.
Do konce sezony zbývá ještě jeden závod, tak uvidíme, jak si v něm, už v klidu s titulem v kapse, povede. Závodit se bude v Portimau, tedy na okruhu, kde před lety vyhrál závod šampionátu CEV.
Jak se zdá, tak Joanovi Mirovi stačí k adaptaci zhruba tak jedna sezona. Ve své druhé sezoně v Moto3 získal titul, ve své druhé sezoně v MotoGP získal titul. Kdo ví, jak by to vypadalo, kdyby zůstal déle v Moto2. Nicméně, to jsou taková ta co by, kdyby… Nesmíme však zapomenout připomenout další zajímavost. Joan Mir je prvním jezdcem v historii, který získal titul mistra světa v Moto3 a v MotoGP. Zároveň je prvním mistrem světa, který přišel z Rookies Cupu. Je tedy vidět, že tyto talentové poháry pro mladé opravdu velmi dobře fungují. A ještě jedna statistická zajímavost. Joan Mir stihnul získat titul v MotoGP od svého Grand Prix debutu mnohem rychleji než fenomenální Marc Márquez. Márquez vstoupil do paddocku Grand Prix v roce 2008 (kategorie 125cc), první titul v MotoGP získal v roce 2013, to je šest let. Joan Mir to stihnul za pět let. Na druhou stranu nesmíme zapomenout dodat, že Márquez strávil dva roky v Moto2, jinak by to asi taky stihnul dřív. Navíc Márquez získal titul v MotoGP rovnou ve své první sezoně. Porovnávat by se nemělo, každý člověk je jiný, každý závodník je jiný, ale určitě se tady pro fanoušky nabízí téma k diskuzi, jestli se z Joana Mira také může jednou stát takový fenomén.
Zdá se, že spojení Joan Mir a Suzuki opravdu funguje. Co od nich čekat v budoucnosti? Těžko říct. Joan Mir je pod smlouvu u Suzuki ještě minimálně do roku 2022. Je na svém vrcholu, nemá důvod cokoliv měnit. Celý tým Suzuki také prošel v minulých letech velkým vývojem a velkým zlepšením. Vypadá to, že se v jejich podání mají fanoušci MotoGP na co těšit. Vzrůstá popularita Suzuki, vzrůstá popularita Joana Mira a kdo ví, třeba tímto triumfem začíná další velká éra MotoGP…
