Přestože si hodně fanoušků formule 1 a McLarenu myslí, že typickou barvou stáje je oranžová, není tomu úplně tak. Ještě před sezonou 1968 střídal tým různé barevné kombinace, především pak zelenou, ale i červenou.
Monopost McLarenu pro sezonu 1967 startoval v tmavě rudé, přesně jako Ferrari, které je ale pro tento styl proslavené.
Podle tehdejšího šéfmechanika Alastaira Caldwella neměl McLaren zkrátka k dispozici jinou barvu, než červenou. Pořadatelé italského závodu v Monze ale zcela vybouchli, když viděli možnou zaměnitelnost s vozy Ferrari. Okamžitě šli za Caldwellem s tím, aby sehnal zelenou barvu a monoposty přetřel. Důvodem k zelené barvě byla skutečnost, že vůz závodil pod licencí Velké Británie, pro kterou tato barva tradiční závodní.
Pochopitelně se to McLarenu nelíbilo, proto poslal šéfmechanik svého kolegu do obchodu, aby sehnal co nejhorší zelenou barvu, kterou uvidí.
„Chtěli jsme natřít celé auto v barvě limetky, včetně volantu, pneumatik, pružin,“ vzpomíná Caldwell.
Situace se ale otočila po kvalifikaci, kdy přiběhli pořadatelé do garáže znovu. Bruce McLaren se dokázal kvalifikovat do první řady, ale rudé vozy z Maranella poprvé od sezony 1962 nikoliv.
„Najednou za námi běželi pořadatelé a ptali se, jestli je vůz pořád červený. Ano? Dobře, tak ho tak nechte. Došlo jim, že by nebyl v první řadě žádný červený vůz během italské Grand Prix!,“ dodává šéfmechanik.
