Monopost stáje March s názvem 2-4-0 všechny šokoval svět, jelikož měl šest kol. Tým projektu bohužel nedal příliš prostoru.
Podobně jako Williams, tak i March vsadil na čtyři kola v zadní části monopostu, což mělo za následek obrovský přítlak. Britský tým se rozhodl pro vývoj vozu ke konci sezony 1976 s programem na následující rok.
Designér týmu Robin Herd pečlivě sledoval šestikolku Tyrrellu P34, která ho inspirovala k vytvoření něčeho podobného. Tyrrell měl čtyři přední kola malá, což podle Herda nebylo tak výhodné. Rozhodl se pro vytvoření monopostu se šesti stejně velkými koly. Podle jeho slov se vyplatilo mít stejně velká kola, jelikož byl aerodynamický výsledek efektivnější a okolo vozu mohl proudit vzduch rychleji.
Kromě toho měl mít March lepší trakci v zatáčkách a nebyl by problém s vývojem pneumatik, jelikož by byly všechny stejně velké. Herd nazval koncept 2-4-0 podle železničních vozidel. Dvě kola vpředu, čtyři poháněná a žádné přebývající.
První test proběhl na Silverstonu roku 1976. Bohužel dělala problém převodovka, kterou se nepodařilo opravit. Důvodem byl i pohon čtyř kol na zadní části vozu, jelikož se převodová skříň zkroutila. Jelikož ale nebyl dostatek času na vývoj nové převodovky, rozhodl se tým March projekt odložit na druhou kolej.
V únoru 1977 přesto vůz vyjel s novou převodovkou a Ianem Scheckterem za volantem. I když v Silverstonu opět pršelo, tak vůz dokázal jet po všech šesti kolech. Podle Schecktera byla trakce vozu neuvěřitelná. Bohužel to ale byl konec vývoje vozu, který potřeboval větší péči, než chtěl tým poskytnout. Pro závod v Belgii už se šasi 761 přestavělo na klasický čtyřkolový monopost. Stáj toho roku nezískala ani bod.
