V roce 2013 se začal na závodních tratích v Americe pohybovat zajímavý koncept vycházející z původního DeltaWingu. Narozdíl od svého mladšího bratra si nevedl špatně.
Přestavba DeltaWingu byla vedená podle pravidel prototypů P1, což například zapříčinilo střechu nad hlavou jezdce a kompletně jinou aerodynamiku. Motor se změnil z 1,6 litrového s turbem Nissanu na motor Élan 1,9 litru s turbem. Převodovka byla nově šestistupňová a celková váha vzrostla ze 475 kilogramů na 620 kilo bez řidiče a paliva. Nové verze dokonce byly na prodej, nicméně se o ně nikdo nehlásil.
Verze DeltaWing Coupe se poprvé představila v závodě 12 Hours of Sebring 2013 s Olivierem Plou a Andym Meyrickem za volantem. Vůz se kvalifikoval na patnácté pozici a ztratil na nejrychlejší Audi R18 deset vteřin. Po problémech s přehříváním nakonec odstoupil vůz po deseti kolech pro poruchu motoru.
Tým pokračoval i nadále, ale místo Ply se za volantem objevila bývalá závodnice DTM Katherine Legge. Přesto se situace začala zlepšovat, jelikož na okruhu Road America dokončil vůz celkově pátý. Rychlostně stáj nestačila, ale alespoň začala být menší poruchovost.
V roce 2014 se DeltaWing objevil v nově vzniklém United SportsCar Championship a posádka startovala i ve čtyřiadvacetihodinovce na Daytoně. O dva roky později v Daytoně během náročných podmínek specifický koncept najednou vedl v závodě. Bohužel po devětadvaceti kolech ve vedení Meyrick narazil do odstaveného vozu na trati a bylo po nadějích na dobrý výsledek.
Ani Americké národní barvy vozu nepomohly. Větších úspěchů tento odvážný koncept nedosáhl, ale závodil až do sezony 2016. Hodně z toho bylo způsobené především pro extrémní poruchovost. Kvůli novým pravidlům už DeltaWing nemohl nikde startovat, což možná bylo nejlepší pro všechny. Přesto chtěl tvůrce projektu Don Panoz dostat vůz na start Daytony 2017 s pravidly DPI. Povolení od pořadatelů dostal, ale o pár měsíců později bylo potvrzené, že se vůz už na okruhy nevrátí.
