Formule 1 zamířila k velkému finále sezony 1991 do ulic Adelaide v Austrálii. Přestože se mělo odjet 81 okruhů, nakonec jich bylo jen 16, přičemž oficiálně se jich počítalo čtrnáct.
Kvalifikace vyšla nejlépe dvojici McLarenů, přičemž na pole position startoval Ayrton Senna před Gerhardem Bergerem. První jmenovaný zároveň získal celkové prvenství v sezoně. Velkým šokem v paddocku ale byl fakt, že Alain Prost byl předčasně propuštěn z Ferrari za své nelichotivé poznámky.
Nedělní závod už byl ale o velkém dešti. Tehdejší šéf Bernie Ecclestone dal pokyn k odstartování přes telefon na letišti, kde mu nikdo nemohl odporovat. Po startu závodu se překvapivě nic závažného nestalo, jen se Riccardo Patrese propadl za Ferrari Jeana Alesiho.
Za neustálého deště a mokré trati se bojovalo, přičemž se na vedoucího Sennu začal dotahovat Nigel Mansell s Williamsem.
V pátém kole se začaly objevovat incidenty, které ovlivnily Mansellovu schopnost překonat McLaren na čele. Důvodem bylo to, že maršálové kolem extrémně mokrého okruhu ukazovali tolik žlutých vlajek. V šestém kole se Mansell dostal po bok Senny na Brabham Straight, ale rychle uviděl mávání traťového komisaře, který se vykláněl ze zábran, aby varoval před vrakem. Modena Nicoly Lariniho zůstala po nehodě stát uprostřed trati a jezdci se tak museli vyhýbat.
Pierluigi Martini s Minardi dostal aquaplayning na stejném místě při Brabham Straight v 10. kole, který poslal jeho formuli přímo do pravé stěny a odrazil se na druhou stranu trati, než zůstal stát v cestě závodníkům. To naznačovalo, že déšť začal být ještě silnější, než předtím. Ve 14. kole byl Mauricia Gugelmina Leyton House účastníkem těžké havárie, když se pokoušel předjet Tyrrell Stefana Modeny. Ztratil kontrolu v zatáčce a narazil do zdi, přičemž se vznesl do vzduchu. Dva traťoví maršálové utrpěli lehká zranění od odletujících úlomků.
Incidentů bylo nadále několik a postupně odpadalo mnoho jezdců včetně Michaela Schumachera s Benettonem nebo Jean Alesi. Havaroval i Nigel Mansell, který ztratil okamžitě kontrolu nad svým Williamsem.
Vedoucí Senna zběsile mával na komisaře, aby byl závod zastaven, což se skutečně po šestnácti kolech stalo. Restart nebylo možné provést, jelikož i nadále vydatně pršelo. Výsledky se vzaly podle pravidel ze dvou kol před zastavením, tudíž se brazilský závodník mohl radovat z vítězství. Druhý skončil Mansell, právě kvůli pravidlu s klasifikací, třetí dokončil po několika problémech Berger. Pochopitelně se závodníkům udělovaly poloviční body
„Nemyslím si, že to byl závod, šlo jen o to zůstat na okruhu a vůbec nemělo smysl snažit se jet rychle. To bylo nemožné! Měli jsme tu závod, velmi špatný, tady před pár lety a pak byl nemožný (s odkazem na GP Austrálie v roce 1989, který také probíhal za náročných podmínek) a dnes to bylo ještě horší! Na zadní rovince bylo ještě více vody,“ řekl tehdy Senna.
