Zakspeed se chtěl ve formuli 1 lišit, pravidla ho ale zničila

Každý motoristický fanoušek jistě zná tým Zakspeed, kde aktuálně startuje s vozem kategorie GT4 i Češka Gabriela Jílková. Německý tým má ale kořeny hodně hluboko a dokonce závodil ve formuli 1.

---

Stáj Zakspeed vznikla už v roce 1968 na popud Ericha Zakowskiho. Týmu se vedlo hned od úvodu dobře, protože v DRM se hned stal Zakspeed jakýmsi továrním týmem Fordu.

Klaus Ludwig získal v roce 1981 celkové prvenství s legendárním Fordem Capri, což pomohlo Zakspeedu k dalšímu posunu a k dalším prvenstvím. O rok později společnost ve spolupráci s továrnou zahájila práce na Fordu C100 Group C. Stroj byl provozován továrním týmem Ford Germany s Klausem Ludwigem, Manfredem Winkelhockem a Marcem Surerem za volantem, ale vůz byl přinejlepším v top 5, i když Jonathan Palmer a Desiré Wilson dosáhli celkově 4. místa na 1000 km Brands Hatch v roce 1982.

Ford Germany stáhl jejich podporu a jeden vůz byl prodán soukromým osobám, zatímco druhý podvozek vyvinul Zakspeed do C1 / 4 a C1 / 8, takže se v mezinárodních závodech objevil jen málo, ale stal se průkopníkem v německé Interserii, kde v roce 1984 zvítězil s Klausem Niedzwiedzem.

Dalo se očekávat, že v divokých osmdesátých letech, kdy byla formule 1 velmi populární, se pokusí na startovní listinu přihlásit i etablovaný Zakspeed.

Zakspeed byl již zavedenou závodní a tuningovou společností, která spolupracovala s Fordem. Tým se rozhodl vstoupit do formule 1 s vlastním přeplňovaným motorem; týmy Alfa Romeo, Ferrari a Renault podporované z továrny byly v této době jedinými dalšími, které mohly postavit jak podvozek, tak motory.

Motor od Fordu byl základem pro jejich vstup do formule 1 v letech 1985 až 1988. Navzdory inženýrským znalostem týmu se Zakspeed nikdy nepodařilo vytvořit konkurenceschopný balíček podvozek / motor.

Zakspeedův plán pro rok 1985 byl spíše testováním. Tým závodil pouze v evropských závodech. Zakspeed se neúčastnil závodů v Brazílii, Kanadě, USA, Jižní Africe a Austrálii. Tým Zakspeed debutoval 841 ve druhém závodě sezóny na VC Portugalska 1985 poté, co vynechal úvodní závod v Brazílii. Bývalý jezdec RAM Jonathan Palmer řídil a v kvalifikaci obsadil 23. místo. V závodě se však na startu srazil s Williamsem Kekeho Rosberga, což poškodilo odpružení. V následujícím závodě v San Marinu se Palmer kvalifikoval na velmi slušném 17. místě, ale nepodařilo se mu odstartovat pro selhání motoru. Následující závod v Monaku přinesl modelu 841 první dojezd na 11. místě.

To však byl jediný dojezd závodu týmu v roce 1985, protože řada mechanických problémů vedla k tomu, že Palmer nedokončil z následujících pět po sobě jdoucích závodů. Výkon vozu se také nezlepšil, Palmer se neustále kvalifikoval mimo první dvacítku. Tým byl poté nucen vynechat italskou GP poté, co si Palmer zlomil nohu při nehodě za volantem sportovního vozu ve Spa, na jeho místo nastoupil šampion Formule 3000 z roku 1985 Christian Danner.

Dokonce i s jezdci, jako byli Christian Danner a bývalý jezdec Tyrrellu Martin Brundle, bylo jejich nejlepším výsledkem (a jediným bodovým výsledkem) páté místo v Grand Prix San Marina 1987, zásluhou Brundela.

„Nemyslím si, že to bylo zvlášť skvělé auto. Při počátečním návrhu a rozhodnutích výboru nás brzdili peníze. Udělali jsme s tím maximum a myslím, že jsme z toho vždy dostali to nejlepší. Naštěstí se nám podařilo získat nějaké body v jednom z prvních závodů,” řekl tehdejší návrhář modelu 871, Chris Murphy.

Trápení pokračovalo a FIA v podstatě hodila týmu další klacky pod nohy. Pro svou poslední sezonu, v roce 1989, museli používat motory Yamaha, protože turba byla zakázána.

Japonský motor byl nespolehlivý a jezdci Bernd Schneider (toho času bývalý německý šampion Formule 3) a nováček Aguri Suzuki se snažili vůz předkvalifikovat. Schneider kvalifikoval vůz pouze dvakrát a dostal se na start, zatímco Suzuki nikdy neprošel předkvalifikací.

Každopádně je potřeba vyzdvihnout tým, protože si stavěl vlastní podvozek a motor, což v té době dělalo jen Ferrari. Po pěti letech se tak Zakspeed, i kvůli odchodu hlavního partnera West, rozhodl odejít z formule 1.

Stáj si tak za celé své působení připsala pouhé dva body, nutno ale říct, že tehdy bodovala pouhá šestice jezdců v cíli. Při dnešním bodovém systému by na tom Zakspeed nebyl špatně a dost možná by přežil ještě několik dalších sezon. Údajně se chtěl tým do formule 1 vrátit na konci devadesátých let. Nicméně se od odchodu z “královny motorsportu” soustředí na vytrvalostní a sprintové závody, především v kategorii GT4 a GT3.