Ani my jsme donedávna o Middlebridge-Trussardi neslyšeli. Ovšem vězte, že se jednalo o tým formule 1, který se chtěl připojit mezi ostatní během druhé poloviny roku 1987. Aby toho nebylo málo, tak tehdy pětadvacetiletý Emanuele Pirro byl právě majitelem, jenž měl závodit.
Ital získal na výpomoc Johna MacDonalda (zakladatele RAM Racing) a Middlebridge Group Limited, obchodní skupinu se sídlem v Japonsku. Použitý podvozek byl z Benettonu B186, který sice získal v GP Mexika 1986 vítězství zásluhou Gerharda Bergera, ale byl velmi nespolehlivý.
Monopost měl být vybaven motorem BMW přejmenovaným na Megatron a pneumatikami bude z Goodyear. Hlavním sponzorem by bylo Trussardi, italská oděvní společnost.
Pirro a jeho nový tým se přihlásili do italské GP, přičemž pro další dva závody měl do vozu usednout Japonec Aguri Suzuki, což bylo logické, protože se jelo v jeho domácím Japonsku a finále v Austrálii.
„Původním plánem bylo udělat jen Velkou cenu Japonska pro pana Nakauchiho (majitel společnosti Middlebridge Group). Ale pak trussardská dohoda vyšla z čista jasna a já si myslel, že bychom to mohli udělat dříve a jet už druhou polovinu sezony.
Nejprve jsme zamýšleli závodit s motorem Hart, ale pak jsme přešli na BMW a všechno se to hodně zkomplikovalo kvůli tomuto konkrétnímu rozhodnutí, které vedlo ke spoustě politiky s ostatními týmy, hlavně proto, že jsme měli byl potenciálně opravdu silný balíček,“ řekl kdysi Macdonald.
Přestože existují fotografie o skutečném voze, který měl barvy Trussardi, tak se na rošt nedostal. FIA se rozhodla zamítnout registraci týmu několik dní před Italem GP s tvrzením, že pokud by chtěl tým Benetton nasadit třetí šasi, musel by to udělat 3 měsíce před uzávěrkou, což Trussardi nesplnil.
Rok staré šasi Benettonu bylo považováno za porušení původní Concordské dohody, protože se jednalo o třetí šasi, ale co je důležitější, měl závodit s jiným motorem než současné „tovární“ Benettony B187 od Thierryho Boutsena a Tea Fabiho , kteří jezdili s Fordy V8, na rozdíl od chystaného BMW.
Poté, co byla registrace definitivně zablokována, McDonald odstoupil s Trussardi z formule 1. Projekt se poměrně předčasně ukončil, jelikož mohla stáj zkusit počkat do dalšího roku. Údajně se u stáje báli chystané předkvalifikace, ale roli také mohlo sehrát finanční zázemí, jenž nebylo nejsilnější. Zkrátka další pokračování příběhu není, Pirro se dostal do F1 jako jezdec, v roce 1988 startoval pro Larrousse, a trochu ironicky později usedl do Benettonu.
