Emerson Fittipaldi po F1 přešel do CART, málem zde zemřel

Přestože je jméno Emerson Fittipaldi pro fanoušky spojené především s formulí 1, tak brazilský závodník působil mnoho let v sérii CART (dnešní IndyCar). V roce 1989 dokonce získal celkové prvenství.

---

Poté, co opustil F1 v roce 1980, si Fittipaldi vzal na čtyři roky oddech od závodů a vrátil se o čtyři roky později sérii v CART.

Osmatřicetiletý závodník strávil svoji první sezonu aklimatizací, když jezdil pro dva týmy, než se připojil k týmu Patrick Racing jako náhradník. Se stájí pak byl následujících pět let.

V roce 1989 dosáhl pěti vítězství a skončil v první pětce v každém závodě, který dokončil, což mu pomohlo k zisku titulu CART. Mezi jeho vítězstvími byl také dominantní výkon v Indianapolis 500, kde vedl 158 z 200 kol a zvítězil o dvě kola, ale až po dramatickém duelu s Al Unserem Jr. v závěrečných kolech závodu. Při souboji kolo na kolo před cílem závodu se Unserovo auto se vymklo kontrole, a tak narazilo do zdi. Fittipaldi dokázal incident ustát a dovézt formuli do cíle na první příčce.

Roger Penske najal Fittipaldiho do svého závodního týmu v roce 1990 a nadále patřil k nejlepším jezdcům. V roce 1993 pak přidal další vítězství ve „staré cihelně“.

Zajímavostí je, že porušil tradici vítězného jezdce v Indianapolisu, když vypil slavnostní láhev pomerančového džusu namísto tradiční lahve mléka. Byl teprve druhým závodníkem, který v Indianapolis nepil mléko, protože tradice byla založena v roce 1936 (a pevně držena od roku 1956). Fittipaldi vlastnil ve své rodné Brazílii několik pomerančových hájů a chtěl propagovat citrusový průmysl. Reakce fanoušků byla na přerušení tradice negativní. V důsledku pití šťávy musel závodník z peněženky vytáhnout 5000 dolarů a omluvit se Americké mlékárenské asociaci.

Konzistentní sezona 1994 opět přinesla Fittipaldimu druhé místo v šampionátu a jediné vítězství ve Phoenixu. Roger Penske využil mezeru v předpisech a společně s Ilmorem a Mercedesem postavil motor s jednou vačkou tažného zařízení právě pro Indianapolis.

Tento ročník Indy 500 však neměl být Emersonovým rokem, protože v 18. kole narazil do zdi, zatímco jeho týmový kolega Al Unser Jr získal zasloužené vítězství Indy 500. Ve věku 48 let Emerson zaznamenal své poslední vítězství v roce 1995, když dovezl Penskeho formuli jako první v Nazaretu. Zbytek sezony se ale už poměrně dost trápil.

Následující rok 1996 se ukázal jako poslední. Fittipaldi byl degradován na týmovou dvojku u Penskeho ve spolupráci s Carlem Hoganem, ale celý rok bojoval. Trochu rychlosti ještě ukázal na oválech Nazaretu a Milwaukee, kde byl druhý na startovním roštu a skončil čtvrtý v obou závodech.

Druhý michiganský závod roku skončil pro Brazilce slzami, když se srazil s nováčkem Gregem Moorem. Jezdci se v prvním kole dotkli kol v 1. zatáčce. Fittipaldi roztočil své auto a to šlo pozadu prudce do zdi. Telemetrie zaznamenala dopad 100G. Fittipaldi měl rozdrcené obratle a částečně poškozené plíce, přičemž byl přepraven do nemocnice. Chirurgie odhalila, že měl obrovské štěstí, protože byl jen jeden milimetr od poškození páteře a rizika paralýzy. O týden později bylo rozhodnuto.

„Už nebudu závodit, protože si myslím, že jsem minulý víkend dostal dobrou zprávu, že bych měl přestat…a věřím, že se věci v životě dějí z nějakého důvodu. Myslím, že nehoda byla znamením k zastavení.

Neexistuje způsob, jak bych přežil velkou nehodu, kterou jsem měl v Michiganu, kdyby to bylo o pět nebo šest let dříve,“ řekl závodník.