Přestože zní nadpis článku trochu drasticky, tak se nejedná o výmysly. Švýcarský závodník Gregor Foitek skončil v zapomnění času, ale Johnny Herbert na něj určitě nezapomene.
Gregor Foitek se v začátcích své kariéry pohyboval ve formuli 3000, kde první dvě sezony nezískal ani bod. Přesto si v sezoně 1988 připsal vítězství u týmu GA Motorsport těsně předtím, než se skutečně dokázal zapsat do historie šampionátu.
V závodě na Brands Hatch sezony 1988 bojoval o další šanci na vítězství. Po nehodě se musel závod restartovat, což se málem stalo osudné Herbertovi, který právě s Foitekem kolidoval. Britský závodník skončil v kotrmelcích a měl hodně poraněné nohy. Foitek měl také pár modřin a velký šok. Sám budoucí jezdec formule 1 říkal, že se jednalo o zázrak.
„Z mé zkušenosti s tím, co se mi stalo, když jsem měl nehodu a nohy byly trochu v nepořádku, bylo mým cílem vždy jen znovu nastoupit do vozu.
Můj názor byl, že jsem to přežil a stále jsem měl tu šanci závodit a chtěl jsem ji využít. Bylo to obtížné, protože jsem měl lékaře, kteří říkali, že bych mohl být schopen znovu chodit, ale nikdy znovu závodit, ale vy se jen snažíte dokázat, že se mýlí, a chcete závodit. Chcete pokračovat a vrátit svůj život zpět a vrátit se k tomu, co jste dělali a já jsem to dokázal,“ řekl o dvacet let později Herbert.
Herbert se zotavil a Foitek se také ze šoku oklepal. Zajímavé je, že oba dva přišli o rok později do formule 1. Švýcar přinesl do pomalého EuroBrunu nemalou částku, ale nedokázal se kvalifikovat ani jednou z jedenácti pokusů.
Ve Španělsku sezony 1989 to ještě vyzkoušel u Rialu, ale po těžké nehodě, která ho málem stála život, se okamžitě poroučel. Není divu, Rial byl ve srovnatelné situaci s EuroBrunem.
Peníze stájím voněly i za cenu toho, že je Foitek slušně řečeno pomalý. V roce 1990 zkusil dva závody s Brabhamem, které sice odstartoval, ale nedokončil.
Poté zamířil k Onyxu, který na tom nebyl vyloženě zle. O rok dříve se sice trápil tým s předkvalifikací, ale Stefan Johansson dokázal získat jedno třetí místo. Foitek ale překvapivě vydržel u stáje Onyx dalších osm závodů. Nejlepším výsledkem byla sedmá příčka z Monaka, ale po několika dalších nekvalifikováních se do závodu se jednalo o jeho konec ve formuli 1.
O dva roky později ještě zkusil své šance v CART, ale u legendární stáje AJ Foyta také nic nepředvedl, proto přišla jeho konečná v motorsportu. V současnosti vede rodinný byznys, který se zaměřuje na prodej luxusních aut.
