Bývalý mistr světa formule 1 ze sezony 1976 James Hunt předčasně ukončil kariéru v roce 1979. Všechno ale mohlo být jinak, jelikož přišla nabídka od Ferrari.
Hunt hledal nové útočiště, jelikož se po hodně špatné sezoně 1978 rozhodl opustit tým McLaren. Závodník několikrát jednal se synem Enza Ferrariho o případném vstupu k rudým, což se zdálo jako dobrý tah, ale svéráznému jezdci by se tam nakonec nelíbilo.
Překvapivě tak zamířil do stále nového a nadějného týmu Wolf, který se nakonec nevyplatil. Stáj nasadila do sezony 1979 pouze jeden vůz, což se také podepsalo na rychlosti. Závodník dokončil pouze GP Jižní Afriky na slušném osmém místě, ale po závodě v Monaku pověsil helmu na hřebík.
„Ferrari mi dalo hodně dobrou nabídku, mnohem více peněz, než mi dal Wolf. Nicméně zde nebylo dále o čem diskutovat. Cenu jsem držel tak vysoko, jelikož jsem pro ně nechtěl závodit. Zkrátka bych zde nebyl šťastný,“ řekl tehdy Hunt.
Rozhodnutí nakonec možná mohl jezdec litovat, jelikož Ferrari slavilo v tom roce mistrovský titul s Jodym Scheckterem.
Přesto přišla ještě nabídka od McLarenu na comeback, který byl dokonce už i na papíře. Hunt ovšem oslavoval tolik, že na něj nedošlo. Alain Prost si zlomil při své první sezoně v roce 1980 zápěstí a McLaren nabídl Huntovi za start na Long Beach jeden milion liber. Marlboro se nabídlo, že s radostí zaplatí polovinu startovného a smlouva byla podepsaná. Nicméně brit se na rošt nevrátil, protože si během „lyžování“ zlomil nohu. Nakonec se odhalilo, že Hunt byl trochu pod parou a zranil se při dělání kaskadérských pokusů.
