V letošní sezoně závodí Arthur Leclerc v GT World Challenge Europe s vozem Ferrari 296 GT3. Byť v předchozí sezoně působil v European Le Mans Series v LMP2, v GT3 to je pro něj premiéra. O své dosavadní sezoně a nadcházejícím závodě na Nürburgringu nám pověděl exkluzivně pro True Racing.

GT World Challenge Europe je největší čistě GT šampionát v Evropě. Průměrný rošt je složen až z 60 aut o třech pilotech na posádku. Pro Leclerca je toto nejtěžší aspekt tohoto šampionátu: „Sezona jde dobře. Je tu spousta vyrovnaných, dobrých jezdců. Obecně je tu hodně jezdců, víc než jsem zvyklý. Je to opravdu zábava. Konkurence je hodně vysoká a já si to opravdu užívám.”

Jelikož je rošt plný aut, každé závodní kolo je plné soubojů. To však Arthur vidí jako jeden z největších plusů šampionátu, a bitvy na trati v každé sekundě si neuvěřitelně užívá: „Souboje tu jsou hodně zábavné, protože v tomto šampionátu si prostě nemůžete oddechnout. Vyjedete na trať, máte jednoho před sebou, jednoho za sebou a všichni jsme tak strašně blízko u sebe. 

Když vidíte tu kvalitu, dvě desetiny znamenají téměř deset pozic nebo i víc. Takže ano, je to opravdu těsné a opravdu mě to baví.”

Po konci v juniorských kategorií formule 1 se Arthur Leclerc přesunul do European Le Mans Series, kde v loňské sezoně závodil v top kategorii s vozem LMP2. Vůz LMP2, tedy závodní placka, je k monopostů příbuznější než agresivní vůz GT3. I přes to ale vnímá Arthur sdílení auta s týmovými kolegy jako vůbec nejtěžší nový prvek, byť sdílení auta zažil již v minulé sezoně v ELMS. 

„Spousta věcí tu je pro mne nová. Myslím, že pro mě nejtěžší je hlavně přizpůsobení se týmovým kolegům, protože to se každý rok mění. Tým se také mění. Takže upřímně řečeno, je to hlavně tohle, střídat se, sdílet vůz. Způsob, jakým musíte pracovat, je víceméně stejný v každé kategorii.

Je to vždy náročné, protože někdy máte odlišné styly jízdy a odlišné způsoby nastavení aut, odlišné pohledy na věci. Ale letos jsme si docela dobře sedli, takže je to opravdu dobré. Máme všichni tři stejnou vizi a táhneme společně za jeden provaz, takže je to dobré.”

Arthur sdílí vůz Ferrari 296 GT3 s dvěma italskými kolegy, Antoniem Fuocem a Eliseem Donnem. Jako nejtěžší závod zatím vnímal 24h Spa, jelikož to pro něj byla premiéra co se nočního závodění týče.

„Ve Spa bylo 275 jezdců, takže bych znovu řekl, že je to opravdu hodně jezdců, konkurence je velmi vysoká a ano, myslím, že jet v noci poprvé bylo pro mě docela náročné, protože tam není absolutně žádné osvětlení, takže to bylo opravdu těžké. A ještě jsem jel první noční stint v před-kvalifikaci.

Je to úplně jiná trať v noci, takže si myslím, že to byla největší výzva. Ale po pěti kolech si na to zvyknete a už jste v tempu.”

Tento víkend závodí na Nürburgringu, old-schoolové trati se spoustou pomalých zatáček a dlouhých rovinek. Na charakter tohoto typu není u trati zvyklí, ale zatím se mu Nürburgring velice líbí: „Jo, trať je zvláštní. Ale docela se mi líbí, je pořád pěkná. A líbí se mi, že vedle je Nordschleife, takže když se nudím, můžu si zajet pár kol jen tak.”

Na otázku, zda se na Nordschleife už byl projet odpověděl jednoznačně: „Samozřejmě, ano, ve svém půjčeném autě. A ano, vždycky se bojíte o auto, o to, že budete muset zaplatit škodu za nárazník.”