MotoGP jsem sledoval skutečně pravidelně od závodu ve Valencii sezony 2007. Ale s postupem času jsem se musel věnovat i jiným aktivitám a kolem roku 2020 jsem se začal dívat už opravdu minimálně. Přesto jsem stále velkým fanouškem jednostopých závodů, protože to, co tam ti blázni předvádějí, asi nikdy nepochopím.
A když už jsme u bláznů, tak mám právě jako první v hlavě jméno Marca Marqueze, který byl vždy o něco více agresivnější, než zbytek pole. Ve finále je jedno, jestli mluvíme o kategorii Moto3, Moto2, či MotoGP, ale Španěl do toho šel vždy po hlavě.
Párkrát se mu to málem vymstilo. Asi nemůžu zapomenout na jeho nehodu v Mugellu během sezony 2013, když debutoval, nebo zejména na jeho pád v Jerezu 2020, který vlastně vše zapříčinil to, že jde teď Marc ke Gressinimu.
Ještě bych chtěl zmínit, že můj vztah k Marcovi je takový hořkosladký. V dobách Moto2 jsem ho skutečně téměř miloval. Měl jsem jeho merchandise a hrozně jsem se těšil na jeho příchod k Repsol Honda, ale také jsem byl odjakživa fanouškem Valentina Rossiho. Kdo sleduje MotoGP nějaký pátek, tak moc dobře ví, kam tím mířím. Ano, ta Malajsie. Ano, ten Rossiho „kopanec“. Moment, který změnil MotoGP. Ale změnil i mě.
Někomu se znechutil Vale, někomu Marc. Pro mě to byl právě Španěl, který u mě z minuty na minutu skončil. Sranda je, že jsem jeho tričko okamžitě roztrhal a hodil do koše. Tehdy mi ale bylo 19, takže to také vidím jinak, než dnes. A nebudu lhát, že jsem měl v roce 2020 radost, když Marc nějaké závody musel vynechat. Považoval jsem to za karmu a hlavně takovou pomyslnou vratku za to, jak se agresivně choval celé roky na tratích MotoGP. Pár jezdců dokonce zranil. Nicméně postupně mi ho začalo být líto a začal jsem si uvědomovat, kdo je Marc Marquez.
Tento stále ještě mladý Španěl totiž žije pro závodění a žije pro MotoGP. A jestli někdo miluje jízdu na motorce, tak je to právě Marc. Ta jeho snaha se vrátit zpátky k závodění a zase jen jezdit, to je něco, co na mě udělalo strašný dojem.
Marquez nemusí nikomu dokazovat. Vždyť jen za těch jedenáct let s Repsolem získal šest titulů, padesát devět vítězství a sto jedna podií. Přesto se chtěl vrátit. Chtěl zase jezdit a vyhrávat.
V roce 2020 kromě na úvod zmíněné nehody neodjel žádný jiný závod. Dlouho se čekalo s návratem, který přišel. Marc naskočil do rozjeté sezony 2021 a v Německu dokázal zase vyhrát. Poté si připsal další dvě vítězství.
Zdálo se, že kombinace Marquez+Honda je zpátky, ale pak přišla další nehoda a zase zranění. Marc musel zase tam, kde byl celý rok 2020, do nemocnice a pak domů. To všechno se táhlo celým loňským rokem.
Aby toho nebylo málo, tak se Honda začala zhoršovat a nikdo s ní prostě nedokázal kromě Marqueze nic zajet. Otázka tak byla, co bude dál.
A i když je Marquez fantastický jezdec, jeho čas se krátí. Proto musel jednat. A i když jeho původní smlouva s Hondou byla ještě na několik let, a asi nikdo nevěřil tomu, že by někdy mohl změnit v MotoGP značku, opak je pravdou.
Šampion MotoGP jde z tovární Hondy do možná až C týmu Ducati. Kdo by se toho nadál? To ovšem jen ukazuje tu Marquezovu touhu být zase na vrcholu. To, že Marc neukončil v roce 2020 kariéru bylo možná lehkým překvapením, ale tento přestup je jasným šokem.
Výkonnost motorky Honda musí být opravdu špatná, když Marc najednou opouští svojí rodinu. Zavděk tak vzal Gressiniho tým, protože už jinde nebylo místo. Zde je ovšem jasný cíl: Dostat se do tovární Ducati.
A právě to je pointa toho, proč píšu tento sloupek, jelikož hodně lidí mi tvrdí, že Marquez už je jen svým stínem. Ale houby. Honda je jen svým stínem.
Pol Espargaro se s Hondou pral a získal jen dvě pódia za dva roky, přičemž Marquez získal během své neúplné sezony tři výhry. Espargarův nástupce, Joan Mir, který je mimochodem šampionem, nezískal s Hondou zatím žádné pódium.
Jestli někdo může zase něco ukázat, tak je to právě Marc Marquez. Myslím si, že závod v Motegi jasně ukázal, že tento kluk nic ze svého talentu a rychlosti neztratil. Skončit na vodě třetí s žalostnou Hondou? Výkon hodný mistra světa.
Marquez má podle mě motivaci daleko větší, než když v roce 2013 přišel do MotoGP. Pilot chce prostě ukázat, že na to pořád má. A hlavně chce určitě zakončit kariéru na vrcholu nebo překonat počet titulů Valentina Rossiho.
Věřím, že partnerství Marqueze a Ducati nás bude provázet ještě mnoho let, a že se dočkáme něčeho, co se Valentinovi s italskou značkou nepovedlo.
Pořád ale může zůstat nejlepší přesun historie ten Rossiho od Hondy k Yamaze. Yamaha tehdy na výhry neměla, Marquezova Ducati mít bude.
Moc se těším na to, co předvede. Asi je to můj hlavní kůň pro MotoGP 2024, protože celý tento příběh je jeden velký Hollywood!
Po jedné sezoně s vozem Lamborghini GT3 ve WEC se sytě růžová posádka Iron Dames…
Mercedes-AMG vstupuje do World Endurance Championship pro sezonu 2025. V kategorii LMGT3 bude mít dva…
Maro Engel vyhrál dramatický závod Světového poháru FIA GT, když odolal pětisekundové penalizaci za způsobení…
Cadillac Racing přizpůsobil svůj tovární program pro svou třetí sezónu ve WEC, jelikož JOTA je…
Dle webu Sportscar 365, Lamborghini zvažuje kompletní ochod z WEC, jak v kategorii Hypercar, tak…
Trojnásobný vítěz závodu 24 hodin Le Mans Andre Lotterer věří, že letošní zisk titulu mistra…