Díky Remymu Gardnerovi má Austrálie po 10 letech mistra světa Grand Prix

  •   
  •   
  •   

Remy Gardner se stal letošním mistrem světa kategorie Moto2 a díky němu mohla Austrálie po 10 letech slavit titul v nějaké z kategorií Grand Prix.


Remy Gardner se narodil 24. února 1998 v Sydney. Jeho otcem je Wayne Gardner, mistr světa kubatury 500cc z roku 1987.

Remy si poprvé vyzkoušel závodění, když mu bylo 10 let. Nejprve zkoušel motokros a enduro. V roce 2010 dostal pozvání od Honda Australia, aby je reprezentoval na NS100F International Trophy v kategorii pro jezdce mladší 13 let.

O rok později Remy opustil rodnou Austrálii a usadil se ve Španělsku, kde závodil v “Mediterranean Championship”. Následně dostal šanci ve FIM CEV Repsol.

V šampionátu FIM CEV Repsol strávil čtyři sezony. Tři odjel v Juniorském mistrovství světa Moto3, nejprve v roce 2012 na Hondě, v letech 2013 a 2014 na KTM. Jeho nejlepší sezonou byla určitě ta poslední, během které se v Albacete dostal na stupně vítězů, když skončil třetí. V šampionátu mu patřilo deváté místo. Svou čtvrtou sezonu v šampionátu CEV pak strávil v roce 2016 v kategorii Moto2, kde ale nakonec neodjel všechny závody sezony. Ovšem povedlo se mu získat vítězství na okruhu v Katalánsku.

Od roku 2014 už však pokukoval po závodění v Grand Prix. V roce 2014 zažil svůj debut, když v Moto3 odjel dva závody jako náhradník za jiného jezdce a jeden závod na divokou kartu. V Malajsii skončil patnáctý a získal tak svůj první mistrovský bod.

V roce 2015 nastoupil jako stálý jezdec kubatury Moto3, závodil na motocyklu Mahindra, ale sezona to pro něj nebyla dobrá. Jediné body získal ve své domácí Velké ceně Austrálie, kde dojel desátý.

Na rok 2016 měl původně zajištěné místo v Moto2 v týmu AGP, jenže ten se nakonec ze šampionátu odhlásil. Takže, jak bylo řečeno výše, zamířil zpět do CEV, kde závodil v Moto2. Během sezony se nakonec do Grand Prix přeci jen dostal. Svůj debut v Moto2 zažil ve Velké ceně Katalánska, kde získal patnácté místo, takže hned bodoval. Závodil pro tým Tasca a během sezony ještě bodoval v Německu a v Malajsii.

Od roku 2017 je stálým jezdcem mistrovství světa. V letech 2017 a 2018 závodil v Moto2 pro tým Tech 3. Jeho začátek sezony 2017 vůbec nebyl dobrý, neboť nedokončil dva úvodní závody a do třetího nemohl kvůli zranění startovat. Postupem času se ale začal zlepšovat. Jeho nejlepším umístěním bylo 9. místo z Velké ceny České republiky. V šampionátu mu patřilo 21. místo.

Rok 2018 začal slibně, když skončil na bodech v Kataru, poté si v Argentině dojel pro 6. místo, tedy své zatím nejlepší umístění v Moto2. Jenže později během sezony se zranil, zlomil si obě nohy a kotník a několik závodních víkendů musel vynechat. Vrátil se v Katalánsku, kde získal 15. místo.

Na Silverstone vybojoval svůj první start z první řady, jenže nakonec se kvůli špatnému počasí nedělní závod vůbec nekonal. V dalších závodech se zlepšoval, bojoval o body a svůj nejlepší výsledek v Moto2 získal ve Valencii, kde skončil 5. V šampionátu skončil na 19. místě.

Pro rok 2019 se přesunul do týmu SAG. Své angažmá v novém týmu začal velmi dobře. V Kataru skončil čtvrtý, v Argentině byl druhý a vybojoval tak své první stupně vítězů v Grand Prix. Později během sezony získal i svou první pole position, to se stalo v Nizozemsku. Nicméně, závod do cíle nedojel. Další dobrý závod odjel ve Velké Británii, kde získal čtvrté místo. Na podium se pak už během zbytku sezonu nedokázal dostat a v konečném pořadí šampionátu byl patnáctý.

Ve stejném týmu zůstal také v roce 2020 a zaznamenal velký pokrok. Pravidelně bojoval o umístění v Top 10. Ve Štýrsku dokonce získal třetí místo, kvůli zranění pak musel vynechat oba závodní víkendy na okruhu v Misanu.

Ve druhé polovině sezony ale předváděl stabilní výkony a přidal několik podiových umístění. Druhý dojel ve Francii, třetí byl ve Valencii v rámci Velké ceny Evropy. Své první vítězství získal v závodě v Portugalsku, který se jel na závěr sezony. V šampionátu skončil šestý.

Pro rok 2021 přestoupil do týmu Ajo a díky tomu a také díky jeho dobrým výsledkům ze závěru předchozí sezony patřil k favoritům. Svou roli potvrdil, když skončil druhý v obou závodech v Kataru, následně bral třetí místo v Portugalsku.

Předvedl velmi vyrovnanou sezonu, během které pravidelně bojoval o umístění na stupních vítězů a stal se z něj favorit na titul. Jeho hlavním soupeřem byl jeho týmový kolega, nováček v Moto2, Raúl Fernández. Jejich výkony byly tak vyrovnané, že o mistrovi světa rozhodoval až poslední závod sezony.

Gardner kromě již zmíněných podiových umístění získal také druhé místo ve Francii, následovala tři za sebou jdoucí vítězství v Itálii, Katalánsku a Německu, pak byl druhý v Nizozemsku. Další výhru přidal ve Velké Británii, byl druhý v Aragónu a v San Marinu. Ještě jedno vítězství pak získal v Algarve.

Desáté místo ve Velké ceně Valencie v posledním závodě sezony mu stačilo k zisku titulu v Moto2. Jeho týmový kolega Raúl Fernández za ním v celkovém pořadí zaostal o pouhé 4 body.

Není mnoho jezdců z Austrálie, kteří by se mohli chlubit tím, že získali titul mistra světa v Grand Prix. Tato země si musela na další titul opravdu dlouho počkat, neboť naposledy slavila v roce 2011, když v MotoGP vybojoval titul Casey Stoner.

Ve střední kategorii si pak museli počkat extrémně dlouho, naposledy totiž v této kategorii získal titul v roce 1969 Kel Carruthers a to bylo v kategorii 250cc.

Remy Gardner jezdí s číslem 87 na kapotě a důvodem, proč používá právě toto číslo, je, že v roce 1987 získal jeho otec Wayne titul v kubatuře 500cc. Letos se k němu Remy svým titulem přidal a jsou teprve druhou dvojicí otec – syn, která získala tituly v Grand Prix. Tou první dvojicí, které se to povedlo, byli Kenny Roberts a Kenny Roberts Jr.

Příští rok Remy vyrovná svého otce, neboť se stane jezdcem královské kubatury.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Translate »