Italská stáj Ferrari je známá především pro své ikonické červené zbarvení. Překvapivě ale nestartoval tým všechny závody jen v této barvě.
Ferrari bylo na nože s FIA kvůli homologaci vozu 250 LM pro vytrvalostní závody. Aby mohl vůz startovat, tak bylo potřeba vyrobit sto kusů tohoto vozu i pro běžný prodej. Jenže Italové to obešli. Nevyrobili sto vozů, ale zhruba polovinu, kterou během kontroly postupně převáželi z místa na místo! Není divu, že se FIA na Scuderii naštvala.
Následujícího roku už přišly protesty od soupeřů, takže se muselo 250LM poroučet. Enzo Ferrari šel za pořadateli s tím, že chce jejich podporu. To ovšem a pochopitelně odmítli, proto jim Ferrari vrátil licenci a řekl, že už nikdy nebude závodit v národních barvách Itálie.
Do konce sezony 1964 formule 1 zbývaly pouze dva závody, které se stáj rozhodla odjet v barvách Severní Ameriky, tudíž modrobílé. Aby pan Ferrari podpořil své znechucení, stáj se přihlásila jako soukromý tým NART (North American Racing Team), nikoliv Ferrari.
Přesto modrá a bílá sehrála důležitou historii v týmu Ferrari, jelikož s barvami získal John Surtees mistrovský titul. Surtees je tak nejen prvním závodníkem, který získal titul na dvou i na čtyřech kolech, ale také jediným, který vyhrál titul s Ferrari, které nebylo červené. Pan Ferrari přehodnotil svůj názor a vrátil se následující rok opět k ikonické barvě.
